Podzim je definitivně tady. Nejen, že jsem ještě stále nachcípaná (navzdory čajíčkům, kapkám, antibiotikům a dvěma týdnům kurýrování - holt doktorka mne varovala, že to nemluvení a pokašlávání se potáhne ještě dlouho), ale výběr barev pro tvoření šperků se ustálil ve dvou barvách: modré a zelené. Zatímco v týdnu se páchal základ na náramek, který se dokončil včera, dnes odpoledne jsem si sedla ke stolu a cvičně střihla a ušila jeden zcela jednoduchoučký náhrdelník.
Zní to až děsivě snadno, že? Sednout a ušít, případně sednout a napsat (což se sice neděje tak často, ale také se to stává kupodivu i ve Hvozdu). Pár perel nebo broušenek, hrst rokajlu, obojkový drát, zapínání a voilá, náhrdelník pro milovnice modré je hotový. Případně eliminujeme broušenky i perly, vystačíme si přeci s rokajlem v několika odstínech zelené a jednou fasetovanou perlí chalcedonu dragon veins. Ten mimochodem kupuji ne proto, že má krásně dračí název, ale protože kresba v kameni je skutečně úchvatná.
Abych ale pořád jen nekecala, tady jsou výplody mé tý/denní práce: modrý šperk prozatím nemá jméno, natož svůj příběh, ale to přijde. Buď na něco přijdu ve chvíli, kdy budu vypisovat prodejní kartu na Fleru, nebo mne to trkne někdy jindy - třeba ve sprše, při focení na Dráčeti a podobně. Stačí, že vznikl během dvou hodin včetně jednoho náhradního šitého korálku navíc (to kdyby se náhodou zalíbil Anitě).
Náramek spadá do kategorie "vezme se hrst různých odstínů, ušije se pásek a zbytek je ve hvězdách". Přesně takhle totiž vznikal - trochu jsem si pohrála s klasickým herrinkem a zbytek, tedy zapínání, byl dílem náhody a myšlenky vytvořit šperk bez využití kovových komponentů. Očividně se podařilo. Ať žije knoflíkové zapínání.
A stejně jako kdykoliv jindy platí: pokud se vám některý šperk líbí, ale nechce se vám obchod tahat přes Fler, stačí se obrátit přímo na mne.
Žádné komentáře:
Okomentovat