Původní odkaz najdete na této adrese: doporučuji si ostatně prošmejdit celý jejich web, protože manželé Marika a Jirka sdílí vášeň pro jídlo a nebojí se o své recepty podělit i s námi. Jejich sušenky nejsou zdaleka jediné, které jsem vyzkoušela, ale tak nějak se staly mými nejoblíbenějšími.
Jenže pak jsem dorazila za Ginny na dovolenou. Mělo se jet za přáteli do Stéblové a Ginny tehdy pronesla památnou větu: "Hele, nerada nechávám zbytky tuku v lednici. Nedalo by se to dimenzovat na celou kostku?"
Slovo dalo slovo - a protože nahradíte-li máslo třeba Stellou, vydrží výsledné sušenky mnohem déle (až 6 měsíců dí má zkušenost), následující recept je dimenzovaný právě na 250 gramovou kostku. To je totiž nejčastější hmotnost kostek margarínů na pečení.
LEVANDULOVÉ SUŠENKY PODLE EKYELKY A GINNY
- 250 g margarínu na pečení (Stella, Hera atd.)
- 200g cukru moučka
- 360g hladké mouky
- 2 žloutky (zatím jsem celá vajíčka nezkoušela a ani mne to neláká)
- 2 lžíce sušených levandulových květů (ne celé klasy, ale poctivě vytrhané jednotlivé kvítky z klasu, doporučuji sbírat těsně před rozevřením)
- 3-4 lžíce solamylu: pokud chcete křehčí sušenky, použijte 4 lžíce, ale pekla jsem i s 2 lžícemi a bylo to chutné a křehké, jen ne až tak křehké jako s plnou dávkou
- 2 lžíce citrónové šťávy
- kůra z jednoho citrónu - jelikož by se měl používat bio citron (není voskovaný a chemicky ošetřený), často vynechávám a vůbec to nevadí; sušenky většinou mizí tak rychle, že si toho nikdo ani nevšimne
Zpracujeme těsto, vytvoříme dva válečky o požadovaném průměru sušenek (o chlup menší, trochu se roztékají) a minimálně na čtyři hodiny uložíme v potravinové fólii do lednice. Píšu ten čas schválně jinak, zkušenosti mne naučily těsto spíš podchladit a zpevnit. Po uplynulé době je vhodné váleček vytáhnout, přepůlit a jednu část zase uložit do lednice. Druhá se vymotá z fólie a nakrájí asi na 0,5cm plátky: krájím ostrým nožem jedním směrem a zároveň váleček koulím po prkénku, aby zůstal co nejvíc zachovaný původní kulatý tvar. Sušenky poté přenesu na pečící papír na plechu (rozpékají se mi zhruba o 0,5-0,8cm, nic tak divokého jako cookies to není) a peču v předehřáté troubě na 160°C, dokud nezrůžoví a zespod nejsou upečené (což je kolem 10-12 minut podle trouby, vyplatí se hlídat). Chvíli nechám odpočívat na plechu, protože povrch sušenek musí zatvrdnout (vroucí jsou ještě měkké), pak přenesu na chladící platformu (používám nerezové podnosy, chladící mřížka na pečivo je teprve na nákupním seznamu) a až studené uklízím do plechové krabice. V jiných typech boxů jsem je ještě neskladovala déle, než kolik trvá dostat se do Stéblové, navíc plechová krabice je tak nějak stylová a neustále přítomná na konferenčním stolku, odkud si každý můj návštěvník může sušenky kdykoliv vylovit.
Zabalené po 10-12 v celofánovém sáčku jsou krásným dárečkem pro přátele a ty, kterým chcete poděkovat, nevíte, co jim přinést na návštěvu a podobně. Dárečky doporučuji předávat buď přímo s receptem, nebo s odkazem, ať už sem nebo k původnímu zdroji receptu :)
Žádné komentáře:
Okomentovat